Zpět na Mámův svět

 

Okradený Koubíl a zlodějské bazary

Jako každé vánoce i letos se na kolejích vesele kradlo. Zatím nemám informace z naší koleje, ale na Budči někdo vybílil pět pokojů, mezi jinými i mou drahou polovičku.
Na kolejích se často krade ze dvou důvodů: jednak je snadné na Štědrý den navštívit nějaké pokoje, když je celá kolej prázdná a zámky jdou často otevřít i sponkoiu do vlasů a na druhé straně je tak jednoduché ukradené věci prodat, vždyť v kterém bazaru se zajímají kdo jim co prodává.
Právě druhá strana problému mi zaujala, protože není podle mě příliš organizačně ani materiálně náročné tuto část loupeže podstatně stížit. Velkou část ukradených věcí tvoří elektronika a počítače, všechno předměty snadno identifikovatelné typem a výrobním číslem. Navrhuji následující systém. Každý majitel jakéhokoliv bazaru bude povinen odevdávat počítačovou databázi všech vykoupených předmětů modemem na telefoním čísle. Na stejné číslo bude policie zasílat podobné databáze ukradených předmětů. Vyzvedávání databází může probáhat automaticky stejně jako jejich neustálá porovnávání. Pokud se ukradený předmět objeví na trhu, bude zjištěn nejpozději do několika hodin a majitel může být upozorněn, aby si ho zašel vyzvednout do daného bazaru. Jednoduché a účinné. Starosti s kradenými předměty můžeme nechat na majitelích bazarů, rychle přijdou na to, že se jim vyplatí zjišťovat totožnosti dodavatelů, protože jinak přijdou brzo na buben.
Jaké jsou technické nároky?
Jeden lepší počítač (ten u policie), dneska určitě sehnatelný do 100 000 Kč a pronájem telefoní linky, která by umožňovala telefonáty na účet volaného. Obojí by myslím rády zaplatily pojišťovny, bohatě se jim to vyplatí.
Na straně majitelů bazarů počítač v podstatě jakékoliv konfigurace (rozhodně pod 10 000 Kč), který ostatně každý má, a modem (4 000 Kč). Tato částka určitě není při otevírání takové provozovny rozhodující.
Programové vybavení na obou stranách jsem ochoten zajistit státu jako dar.
Na straně policie nutné občasné kontroly bazaru se seznamem odeslaným do centrály, zjišťující zda hlásí vše, co nabízí a zda to hlásí správně.
Na straně vlády a parlamentu, změnu živnostenského zákona, která zavede tuto ohlašovací povinnost na straně majitelů bazarů a stanoví přísné postihy za její nedodržování.
Na straně normálních občanů budeme zřejmě muset snést nárůst cen a snížení nabídky bazarů, kde kradené zboží dnes tvoří velké procento.
Na straně lupičů budou ztráty největší, nepředpokládám totiž, že by si někdo ukradl pět počítačů z čisté lásky k výpočetní technice, aby si je mohl doma postavit vedle sebe. Když se mu je nepodaří prodat, bude mu těch pět stačit a nepůjde krást další.